Jednota umělců výtvarných

 

1898-1952

Založena na jaře 1898 výtvarníky, kteří vystoupili z Umělecké besedy pro údajné nedostatečné respektování zájmů výtvarného odboru. Název byl odvozen od jména původní Jednoty umělců výtvorných, založené roku 1848 z iniciativy J. Mánesa.

Mezi zakladatele patřili například F. Ženíšek, V. Brožík, V. Hynais, M. Aleš, E. K. Liška a J. Bubeníček, starostou byl zvolen J. V. Myslbek. Během prvních dvou let existence spolku se členy stali i L. Marold, O. Lebeda, F. Jenewein, B. Knüpfer, L. Kuba, A. Mucha, K. Rašek, H. Schwaiger, Č. Vosmík a další.

Programem JUV byla především prezentace „národních ideálů" v českém umění, v zahraničních stycích pak orientace na slovanské země. Oficiálním teoretikem byl Jiří Koloman-Cassius. První výstavu, retrospektivu L. Marolda, uspořádala v březnu 1899 a od roku 1903 vydávala spolkový časopis Dílo.

V důsledku svých konzervativních názorů ztratila JUV postupně kontakt s aktuálním uměleckým vývojem a rozešla se jak s názory avantgardy tak i se stanovisky SVU Mánes.

V meziválečném období uspořádala JUV několik významných retrospektivních výstav - V. Brožík (1928), Mařák a jeho škola (1929), Zakladatelé JUV (1933), F. Ženíšek (1938).

Po roce 1945 se stala jedním z center nastupujícího socialistického realismu, v roce 1948 byla začleněna do SČVU a roku 1952 zrušena.