Zkratka anglického optical art označuje umělecký směr rozvíjený od padesátých let 20. století, který patří do velké stylové rodiny neokonstruktivismu. Plošnou či reliéfní strukturou nebo střídáním barev vytváří umělec v díle zrakovou iluzi pohybu, který však vzniká jen na sítnici oka vnímatele, neschopného pozorovat odděleně kontrastní úzké plochy nebo barevné skvrny. Op art vychází z některých principů moderní optiky, svou roli v něm hrají i poznatky z psychologie vnímání o vztahu obrazu a pozadí, dále také matematika a informatika. Některé podobné prvky se však objevují již dříve ve futurismu, kinetismu, konstruktivismu dvacátých let nebo pracích skupiny francouzské skupiny Abstraction Création. Op artová tvorba se realizuje převážně v klasických výtvarných médiích jako je obraz, grafika nebo reliéf, ale patří sem i ta díla, která nevytvářejí jen iluzi pohybu, ale jejichž součástí je i skutečný pohyb. Z mezinárodního op artu známe nejlépe V. Vasarelyho a B. Riley či skupinu Zero v Německu. V českém umění k němu patří V. Mirvald, který ve svých obrazech analyzuje moiré efekt. Dále sem patří optické reliéfy J. Hilmara, který od konce šedesátých let žije v Německu. Na Slovensku žijící český rodák Milan Dobeš ve svých rotoreliéfech používá kombinaci op artových prvků skutečného, převážně rotačního pohybu.