Artěl

 

1908-1934

Spolek Artěl byl založen v roce 1908 skupinou výtvarníků sdružených kolem grafika V. H. Brunnera. Pracoval na družstevním základě, od roku 1921 byl akciovou společností a měl svou vlastní prodejnu. Vznik Artělu souvisel se zájmem o zvýšení umělecké úrovně předmětů běžné denní potřeby a s myšlenkou obrody uměleckých řemesel na počátku 20. století. Za cíl si dal „vzkřísiti smysl pro výtvarnou práci a vkus v denním životě".

Zakládající členové: V. H. Brunner, J. Benda, J. Dyk, P. Janák, H. Johnová, J. Konůpek, M. Teinitzerová, O. Vondráček.

Dalšími členy nebo spolupracovníky se v následujících letech stali například V. Hofman, V. Špála, J. Kotěra, F. Kysela, J. Horejc, J. Zrzavý, L. Machoň, J. Rosipal, R. Stockar. Ve dvacátých letech potom mladá generace - J. Krejcar, K. Honzík, B. Feuerstein, O. Novotný, J. Chochol, J. Kroha, S. Vondráčková, L. Sutnar, A. Kybal, J. Horová, L. Smrčková, A. Metelák a další.

Artěl začínal výrobou hraček a drobných dekorativních předmětů převážně v lidovém stylu, k nimž později přibyly šperky, keramika, sklo, užitá grafika, textil, oděvy, oděvní doplňky, nábytek a celé vybavení interiérů. Své výrobky často vystavoval  doma i v zahraničí (například 1921 Umění v módě, 1928 Výstava soudobé kultury v Brně, pravidelně Pražské vzorkové veletrhy).

Nejvýznamnější etapou v dějinách Artělu bylo kubistické období od roku 1911 (zejména díky keramice). V tomto období Artěl spolupracoval se Skupinou výtvarných umělců - společně vystavovali a vydávali společný časopis Umělecký měsíčník.. Po roce 1918 se stal Artěl propagátorem národního dekorativismu, po roce 1925 se přiklonil k funkcionalismu. V posledních letech jeho existence začalo docházet k názorovému vyčerpání, Artěl nedokázal udržet úroveň své produkce a v důsledku hospodářské krize došlo také ke snížení odbytu, což  společně vedlo ke krachu společnosti v roce 1934.