| Home
 › Akce
 › Doprovodné programy
 › Adventní koncert Barokní Duchovní Muziky VESPERAE „In Stylo Luxuriante“  Aneb „Mariánské“ NEŠPORY „v přepychovém slohu“ c. 1650
 KontaktGalerie moderního umění  Doprovodné programy.jpg) Adventní koncert Barokní Duchovní Muziky VESPERAE „In Stylo Luxuriante“ Aneb „Mariánské“ NEŠPORY „v přepychovém slohu“ c. 165027. 11. 2011 Kulturní zařízení města Roudnice nad Labem a Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem uvedou v neděli 27.11. 2011 v 18oo v kostele Narození Panny Marie 
 ADVENTNÍ KONCERT Barokní Duchovní Muziky VESPERAE „In Stylo Luxuriante“  
 Vesperae (z latinského vesper = večer, italsky Vespro, česky Nešpory) jsou v tradici římskokatolické církve večerní modlitbou breviáře, tedy jakýmsi pravidelným „modlitebním zastavením“ na konci celého dne, sestávající především ze čtení nebo zpívání vybraných žalmů. Navíc jsou přidány Hymnus (tedy strofická píseň k určitému světci nebo svátku), novozákonní kantikum Magnificat, případně některá mariánská antifona. Podle toho kterého svátku je každý z žalmů uveden svou vlastní krátkou antifonou, která se v chorální praxi opakuje i po žalmu, ale od 16. století se ustálil zvyk nahradit toto opakování „figurálním“ zpracováním  („figura“ = hudebně-řečnické ztvárnění slov), tedy hudbou umělou, či varhanní mezihrou. Nešpory tak v sobě spojily od doby „baroka“ hned dvě funkce: bohoslužbu s koncertem. Naši předkové totiž neznali pojem a žánr naší „vážné hudby“, neměli možnost slyšet nic jiného, než hudbu v kostele, hospodě nebo na tržišti, nebo si zkrátka sami pro sebe zahrát a zazpívat... Každodenní jednoduché, krásné a vznešené, ale přece jen jednotvárné chorální zpívání bylo tak zpestřeno, nešpory sloužily jak meditaci Ducha, tak potěše ucha... V Evropě 17. století kraloval italský, benátský komposiční styl, tedy i v důležitém městě Jindřichově Hradci. Adamu Michnovi z Ottradovic tento styl nebyl cizí, sám se s ním báječně vyrovnal ve své sbírce „Officium Vespertinum z roku 1648. Dnes porovnáme Michnovu muziku s okolní.                                     Michael Pospíšil Muzika Pánu od Pánů: Claudio Monteverde, Giovanni Antonio Rigatti, Gian Pierluigi da Palestrina, Adam Michna z Ottradovic, etc. 
 zpívají a na dobové nástroje hrají žáci a hosté Letní Hudební Dílny v Jindřichově Hradci, soubor :II:RITORNELLO:II: vede Michael Pospíšil 
 
 Adventní koncert renesanční a barokní hudby v kostele Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem Dne 27. listopadu 2011, tedy v první adventní neděli, uspořádala Galerie moderního umění v kostele Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem slavnostní koncert. Po loňském úspěchu zde opět vystoupil soubor Ritornello s pěveckým sborem složeným z účastníků letních hudebních dílen v Jindřichově Hradci a v Hukvaldech a dalších hostů pod vedením zpěváka, multiinstrumentalisty a specialisty na starou hudbu Michaela Pospíšila. Na programu byly Mariánské nešpory sestavené z děl skladatelů renesance a raného baroka (16. a 17. století.) Skladby byly provedeny v tomto pořadí: Chorální vstup Domine ad adiuvandum, velkolepé osmihlasé Dixit Dominus z roku 1641 od Claudia Monteverdiho, Laudate Pueri pro 5 hlasů a basso continuo od Giovanniho Antonia Rigattiho (1640), Sonata prima pro housle a basso continuo od Daria Castella (1644), Laetatus sum pro 7 hlasů od neznámého autora (možná Rigattiho, nebo Monteverdiho cca 1640), Nisi Dominus (1640) a Lauda Jerusalem (1648) od Giovanniho Antonia Rigattiho, Hymnus Ave Maris Stella od Giovanniho Pierluigiho da Palestrina z roku 1567, devítihlasé Magnificat opět od Giovanniho Antonia Rigattiho z roku 1648, moteto Audi nos Maria pro soprán a basso continuo od Wendelina Huebera, pětihlasé moteto Pulchra es od Giovanniho Pierluigiho da Palestriny na text z Písně písní a na závěr šestihlasé Salve regina od Giovanniho Antonia Rigattiho. Ač byly jednotlivé skladby od různých autorů, jak to bylo v době raného baroka běžné, splynuly koncertní nešpory v jednolitý celek. Vše se navzájem souladně doplňovalo. Monteverdiho velkolepost byla vystřídána jak mladickou energií a virtuozitou, ale i odvážnými harmoniemi Rigattiho, tak i starobylým přísným kontrapunktem a zároveň elegancí Palestrinovou. Aby nešpory byly kompletní, každé figurální, tedy vokálně-instrumentální skladbě (žalmu) byla přiřazena antifona (krátký protizpěv), výňatek z gregoriánského chorálu. Se zpěvem antifon Ritornellu vypomohl člen chorálního společenství při kostele Narození Panny Marie Filip Srovnal a dokonce i pan farář Martin Brousil. V jednotlivých částech se blýskli i sólisté – zpěváci a muzikanti na autentické nástroje. Například Castellovu sonátu bravurně zahrála rodačka z Roudnice, vynikající houslistka Magda Malá. Úspěšně si vedli i hráčka na cink Alžběta Pospíšilová (neteř Michaela Pospíšila) či hráč na arciloutnu Miloslav Študent. Přes drsné klimatické podmínky měl koncert u publika velký úspěch. Doufejme tedy, že se Ritornello do Roudnice zase vrátí. Jan Potůček 
 | 
| 
      © 2012  Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem  Očkova 5,  413 01 Roudnice nad Labem Webdesign saKra, realizace Michal Ševčík |