Home
› Akce
› Doprovodné programy
› Adventní koncert Barokní Duchovní Muziky VESPERAE „In Stylo Luxuriante“ Aneb „Mariánské“ NEŠPORY „v přepychovém slohu“ c. 1650
KontaktGalerie moderního umění Doprovodné programy![]() Adventní koncert Barokní Duchovní Muziky VESPERAE „In Stylo Luxuriante“ Aneb „Mariánské“ NEŠPORY „v přepychovém slohu“ c. 165027. 11. 2011 Kulturní zařízení města Roudnice nad Labem a Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem uvedou v neděli 27.11. 2011 v 18oo v kostele Narození Panny Marie
ADVENTNÍ KONCERT Barokní Duchovní Muziky VESPERAE „In Stylo Luxuriante“
Vesperae (z latinského vesper = večer, italsky Vespro, česky Nešpory) jsou v tradici římskokatolické církve večerní modlitbou breviáře, tedy jakýmsi pravidelným „modlitebním zastavením“ na konci celého dne, sestávající především ze čtení nebo zpívání vybraných žalmů. Navíc jsou přidány Hymnus (tedy strofická píseň k určitému světci nebo svátku), novozákonní kantikum Magnificat, případně některá mariánská antifona. Podle toho kterého svátku je každý z žalmů uveden svou vlastní krátkou antifonou, která se v chorální praxi opakuje i po žalmu, ale od 16. století se ustálil zvyk nahradit toto opakování „figurálním“ zpracováním („figura“ = hudebně-řečnické ztvárnění slov), tedy hudbou umělou, či varhanní mezihrou. Nešpory tak v sobě spojily od doby „baroka“ hned dvě funkce: bohoslužbu s koncertem. Naši předkové totiž neznali pojem a žánr naší „vážné hudby“, neměli možnost slyšet nic jiného, než hudbu v kostele, hospodě nebo na tržišti, nebo si zkrátka sami pro sebe zahrát a zazpívat... Každodenní jednoduché, krásné a vznešené, ale přece jen jednotvárné chorální zpívání bylo tak zpestřeno, nešpory sloužily jak meditaci Ducha, tak potěše ucha... V Evropě 17. století kraloval italský, benátský komposiční styl, tedy i v důležitém městě Jindřichově Hradci. Adamu Michnovi z Ottradovic tento styl nebyl cizí, sám se s ním báječně vyrovnal ve své sbírce „Officium Vespertinum z roku 1648. Dnes porovnáme Michnovu muziku s okolní.
Michael Pospíšil
Muzika Pánu od Pánů: Claudio Monteverde, Giovanni Antonio Rigatti, Gian Pierluigi da Palestrina, Adam Michna z Ottradovic, etc.
zpívají a na dobové nástroje hrají žáci a hosté Letní Hudební Dílny v Jindřichově Hradci, soubor :II:RITORNELLO:II: vede Michael Pospíšil
Adventní koncert renesanční a barokní hudby v kostele Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem Dne 27. listopadu 2011, tedy v první adventní neděli, uspořádala Galerie moderního umění v kostele Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem slavnostní koncert. Po loňském úspěchu zde opět vystoupil soubor Ritornello s pěveckým sborem složeným z účastníků letních hudebních dílen v Jindřichově Hradci a v Hukvaldech a dalších hostů pod vedením zpěváka, multiinstrumentalisty a specialisty na starou hudbu Michaela Pospíšila. Na programu byly Mariánské nešpory sestavené z děl skladatelů renesance a raného baroka (16. a 17. století.) Skladby byly provedeny v tomto pořadí: Chorální vstup Domine ad adiuvandum, velkolepé osmihlasé Dixit Dominus z roku 1641 od Claudia Monteverdiho, Laudate Pueri pro 5 hlasů a basso continuo od Giovanniho Antonia Rigattiho (1640), Sonata prima pro housle a basso continuo od Daria Castella (1644), Laetatus sum pro 7 hlasů od neznámého autora (možná Rigattiho, nebo Monteverdiho cca 1640), Nisi Dominus (1640) a Lauda Jerusalem (1648) od Giovanniho Antonia Rigattiho, Hymnus Ave Maris Stella od Giovanniho Pierluigiho da Palestrina z roku 1567, devítihlasé Magnificat opět od Giovanniho Antonia Rigattiho z roku 1648, moteto Audi nos Maria pro soprán a basso continuo od Wendelina Huebera, pětihlasé moteto Pulchra es od Giovanniho Pierluigiho da Palestriny na text z Písně písní a na závěr šestihlasé Salve regina od Giovanniho Antonia Rigattiho. Ač byly jednotlivé skladby od různých autorů, jak to bylo v době raného baroka běžné, splynuly koncertní nešpory v jednolitý celek. Vše se navzájem souladně doplňovalo. Monteverdiho velkolepost byla vystřídána jak mladickou energií a virtuozitou, ale i odvážnými harmoniemi Rigattiho, tak i starobylým přísným kontrapunktem a zároveň elegancí Palestrinovou. Aby nešpory byly kompletní, každé figurální, tedy vokálně-instrumentální skladbě (žalmu) byla přiřazena antifona (krátký protizpěv), výňatek z gregoriánského chorálu. Se zpěvem antifon Ritornellu vypomohl člen chorálního společenství při kostele Narození Panny Marie Filip Srovnal a dokonce i pan farář Martin Brousil. V jednotlivých částech se blýskli i sólisté – zpěváci a muzikanti na autentické nástroje. Například Castellovu sonátu bravurně zahrála rodačka z Roudnice, vynikající houslistka Magda Malá. Úspěšně si vedli i hráčka na cink Alžběta Pospíšilová (neteř Michaela Pospíšila) či hráč na arciloutnu Miloslav Študent. Přes drsné klimatické podmínky měl koncert u publika velký úspěch. Doufejme tedy, že se Ritornello do Roudnice zase vrátí. Jan Potůček
|
© 2012 Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
![]() Webdesign saKra, realizace Michal Ševčík |