Doprovodné programy

Koncert v kostele Narození Panny Marie

11. 6. 2011

SERGEJ RACHMANINOV - LITURGIE SV. JANA ZLATOÚSTÉHO
Účinkují PRAŽŠTÍ PĚVCI pod vedením Stanislava Mistra.

Sergej Rachmaninov (1873 - 1943) byl hudební skladatel, klavírní virtuóz a dirigent. Patřil k posledním ruským autorům, kteří komponovali v romantickém stylu. Na jeho tvorbu měl velmi silný vliv P. I. Čajkovský. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří klavírní koncerty a klavírní miniatury, symfonie a písně. Během života napsal dvě rozsáhlé duchovní skladby pro sbor a cappella: Liturgii svatého Jana Zlatoústého op. 31 (1910) a Celonoční bdění, občas nepřesně označované jako Nešpory, op. 37 (1915). Zhudebněním textu sv. Jana Zlatoústého (349-407) nechtěl vytvořit jen sborovou skladbu pro koncertní provedení, ale hudbu natolik přímou a jednoduchou, aby se dala užít při bohoslužbách. Rachmaninov uvádí v dopisu blízkému příteli Nikitovi Mozarovovi: „Dlouho jsem o Liturgii přemýšlel a pokoušel se ji napsat. Psát jsem ji začal jakousi náhodou a okamžitě jsem byl tímto dílem fascinován. Pak jsem ji velmi rychle dokončil... Dlouho jsem neskládal něco s takovým potěšením."

Premiéra díla proběhla v Moskvě 25. listopadu 1910 a zpíval ji Synodální sbor. Rachmaninovova sestra, Anna Trubnikov, vzpomínala takto: „Když byla napsána Liturgie svatého Jana Zlatoústého, zajímalo nás, jak Serjoža, jenž nebyl pobožný, mohl složit duchovní hudbu, a moc jsme se těšili na slíbený koncert (...). Duchovní byli též zvědaví. Bylo mezi nimi mnoho milovníků hudby, koncerty světské hudby jim však byly zapovězeny, a pouze někteří z nich, ti nejodvážnější, se oblékali do civilu a potajmu chodili na koncerty a do divadla. Bezesporu se na nadcházející koncert těšili obzvlášť. Katecheta ve škole, kde jsem pracovala, poté, co si poslechl liturgii, pronesl: „Hudba je to vskutku krásná, dokonce až příliš, je však těžké se při ní modlit. Není církevní".
Alexandr Kastalsky, kterého Rachmaninov požádal o připomínky během komponování, mu po poslechu vytknul příliš patrný vliv Čajkovského a málo tradičního chorálního stylu. Hlavní kritika však přišla ze strany představitelů pravoslavné církve. Skladbě vyčítali příliš „moderního ducha" a neschválili její užití při bohoslužebných obřadech, mimo jiné i proto, že hudba v některých částech na sebe strhávala větší pozornost než text.
Cele dílo je složeno ze dvaceti částí, ve kterých se sborové zpěvy proplétají s nápěvy kněze či jáhna. V souvislosti s liturgickou funkcí mají některé části spíše bohoslužebný charakter (s důrazem na nápěvy kněze, kterým krátce odpovídá sbor), jiné mají podobu samostatných rozsáhlých sborových celků. V těchto samostatných částech, harmonicky bohatých a technicky náročných, Rachmaninov pracuje s hlasy jako s nástroji. Výsledná „sborová orchestrace", působivá a efektní, pozvedá Liturgie nad hudbu běžně zpívanou ruskými chrámovými sbory.
Skladba není bohužel ani v dnešní době často uváděna: během pravoslavných bohoslužeb pro svou obtížnost, v koncertních síních zase pro svou velice meditativní povahu. Dnešní koncert, v prostorech krásného roudnického chrámu Narození Panny Marie, snad pomůže tento rozpor vyvážit, také tím, že z rozsáhlého díla zazní asi šedesátiminutový výběr.

Smíšený sbor Pražští pěvci byl založen v únoru 1992 sbormistrem Mgr. Stanislavem Mistrem. Tvoří jej v základní sestavě 16 členů, ale je schopen vystoupit v obsazení 4 - 60 zpěváků. Specifikem souboru je intenzivní hlasová příprava pod vedením Stanislava Mistra, která ve svém výsledku umožňuje značně rozšířit dynamické i výrazové možnosti komorního sboru. Sbor se věnuje především moderní vážné hudbě, připravuje premiéry a rozhlasové nahrávky soudobých skladatelů (např. multiprostorové oratorium Lux mirandae sanctitatis Marka Kopelenta). Pražští pěvci získali 8 prvenství v mezinárodních soutěžích pěveckých sborů. Několikrát vystupovali na MHF Pražský podzim, např. v roce 2005 v Planetách Gustava Holsta nebo v roce 2004 spolu s maestrem Paco Peňou a ansámblem v jeho flamenkovém Requiem.

Stanislav Mistr (*1962), absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Klasický zpěv studoval u prof. Dagmar Součkové. Po působení v AUS se stal sólovým tenoristou Komorní opery Praha, kde ztvárnil mimo jiné Ferrada v Mozartově Cosi fan tutte a titulní roli Abraháma v koloraturní verzi oratoria Abrahám a Izák Josefa Myslivečka na Pražském jaru. Svoji uměleckou dráhu dělí mezi zpěv a dirigování. Stanislav Mistr byl dlouholetým členem Pražského filharmonického sboru, se kterým dodnes spolupracuje v některých projektech jako dirigent. V roce 1992 založil smíšený sbor Pražští pěvci. Jako ansámblový zpěvák spolupracuje též s několika předními profesionálními soubory specializovanými na starou hudbu (Collegium Vocale 1704, Gutta Musicae aj.).

Pořadatel:	Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Tisková zpráva:	Jiří Kubový. Ve vzduchu
Výstava:	Jiří Kubový / Ve vzduchu