Tiskové zprávy

Dušan Jurkovič. Architektonické dílo

24. 2. 2011 - GMU

Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem si Vás dovoluje informovat o výstavě
Dušan Jurkovič / Architektonické dílo
Ve čtvrtek 24. února 2011 v 17 hodin otevřeme slavnostní vernisáží výstavu Dušan Jurkovič – Architektonické dílo z volného cyklu Architektura. Úvodní slovo pronese Mgr. Ladislava Horňáková. V programu vernisáže vystoupí Jakub Hejhal (housle), Eliška Hejhalová (příčná flétna) a Alena Kolaříková (klavírní doprovod) se skladbami Giuseppe Tartiniho, Dmitrije Kabalevského, Františka Bendy a Johna Ruttera.
Výstavu podpořilo Ministerstvo kultury.

Vernisáž se koná v Galerii  moderního umění v Roudnici nad Labem, Očkova 5.
Výstava bude pro veřejnost otevřena od 25. února do 27. března 2011, denně 10.00–12.00, 13.00–17.00 s výjimkou pondělí.

Dušan Samuel (Samo) Jurkovič (23. 8. 1868–21. 12. 1947) patřil k nejvýznamnějším osobnostem české a slovenské architektury první poloviny 20. století. Jeho díla z období přelomu 19. a 20. století můžeme přiřadit k vrcholům evropské architektury. Výstava představí autorovu tvůrčí dráhu, která překlenula více než půlstoletí vývoje architektury od historismů přes secesi a modernu až k funkcionalismu. Slavný tvůrce nejoriginálněji přistoupil k inspiraci lidovým uměním. Tvarosloví, které z něj čerpal, spojil s aktuálními směry v architektuře a požadavky moderní bytové kultury. Na výstavě budou prostřednictvím dobových i současných fotografií, reprodukcí plánů a architektonického modelu prezentována jak jeho známá díla, díky nimž byl označen za „básníka dřeva“, jako například Pustevny na Radhošti (1897 – 1900) či letovisko v Rezku u Nového Města nad Metují (1900), tak i méně publikované stavby, jako například Spolkový dům ve Skalici či vlastní vila v Brně – Žabovřeskách (1906).

Život a dílo
Po ukončení studia ve Vídni odešel slovenský rodák Dušan Jurkovič v roce 1889 na Moravu do Vsetína. Významně se podílel na realizaci staveb pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Dlouhé měsíce strávil při stavbě Pusteven na Radhošti. V roce 1899 přesídlil do Brna.
Za klíčovou kapitolu Jurkovičova díla lze označit práce v lázních Luhačovicích. Při jejich výstavbě tvůrčím způsobem modifikoval podněty z lidového stavitelství. Zabýval se rovněž rekonstrukcí zdevastovaných zámeckých sídel pro české průmyslníky. Po odchodu na Slovensko v roce 1918 se věnoval obnově památek. Svébytnou etapu architektovy tvorby představují návrhy tři desítek vojenských hřbitovů padlých v polské západní Haliči, realizované v době první světové války. Cyklus symbolické architektury vyvrcholil v mohyle generála M. R. Štefánika na Bradle, památníku nadčasové hodnoty.

Pro celý život i tvorbu architekta byla příznačná morální odpovědnost, úzce svázaná s oddaností vlastnímu národu a tvorbě pro vlast. Jurkovič se rozhodl po vzniku Československa přesídlit na rodné Slovensko a věnovat se nové výstavbě, ale i konzervaci a dostavbě historických objektů. Stal se komisařem pro záchranu památek. Vzhledem k novým požadavkům doby opustil nejen své národopisné koncepce, ale záhy i oblast památkové péče a začal znovu projektovat. V meziválečném období využíval tvůrčím způsobem poznatky a principy funkcionalistické architektury. Schopnost přizpůsobit se nové realitě dokázal především u budovy Kochova sanatoria v Bratislavě. Jurkovič dokázal také využít cit pro kolorit krajiny ve spojení s nejnovějšími technickými postupy a tradičními materiály, jak to dokládají jednotlivé stanice lanové dráhy, kterou projektoval v Tatrách.

Dílo Dušana Jurkoviče je odkazem nadčasového významu. Velkorysým a vnímavým přístupem se v průběhu své tvorby dokázal vyrovnat s náročnými stavebními, situačními i urbanistickými úkoly. Věnoval se rovněž publikační a osvětové činnosti. Inicioval přijetí zákona na ochranu přírodních památek, zasloužil se o zpřístupnění Demänovských jeskyní a prosazoval založení přírodních rezervací na Slovensku. Byl spoluzakladatelem muzea v Bratislavě a neúnavným propagátorem vzájemné česko-slovenské spolupráce.

S ohledem na rozsah Jurkovičova díla představují výstavní panely jen zlomek jeho tvorby. Poukazují na nejvýznamnějších stavby  a charakterizují jednotlivé oblasti jeho tvorby. Rozsáhlejší pozornost je věnována významné etapě tvorby v Luhačovicích. Moravské lázně aspirovaly díky jeho stavbám na zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCO jako ojedinělý architektonicko – urbanistický lázeňský areál.

Koncepce a příprava výstavy:  Mgr. Ladislava Horňáková.
K výstavě byly použity materiály z těchto institucí:
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
Muzeum umění v Olomouci
Slovenský národný archiv v Bratislave
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Archiv rodiny Jurkovičovy

Výstavu Dušan Jurkovič – Architektonické dílo, která je součástí volného cyklu Architektura, doprovází katalog s barevnými a černobílými reprodukcemi s textem Ladislavy Horňákové v grafické úpravě Terezy Havelkové.