Tiskové zprávy

Jitka Válová / Hudba

15. 9. 2009 - GMU

Ve čtvrtek 1. října v 17 hodin se bude konat zahájení výstavy Jitky Válové Hudba – Lité kresby na hudební motivy. V programu vystoupí mladý klavírista Lukáš Klánský, který zahraje Sonátu c moll, op. 13 – Patetickou Ludwiga van Beethovena.

Jitka Válová patří od šedesátých let minulého století mezi stálice a velké osobnosti českého poválečného umění. Spolu se svou sestrou Květou se představila v roudnické galerii již v roce 1983. Tehdejší výstava znamenala v době normalizačního bezčasí mimořádnou výtvarnou událost s významným etickým podtextem.
S Jitkou Válovou se nyní v galerii setkáváme opět, tentokrát na komorní výstavě z nového cyklu „litých kreseb“. Současná tvorba měla svůj prolog již v šedesátých letech, kdy Jitka Válová poprvé využila metodu lití kresby pro ztvárnění hudebního motivu. Technika lití tenké čáry se oběma sestrám osvědčila již v osmdesátých letech, kdy ji pro sebe objevily jako maximálně bezprostřední metodu silné expresivity. Jitka Válová ji tehdy využívala pro obrysovou linii svých sugestivních torz, Květa pro splétání sítě čar kolem utkvělých tvarů balvanů. Pracovní postup vyžadoval smysl pro přesnost i nahodilost.
Technika lití je více než jiné postupy svázána s pohybem a ten pak samozřejmě s rytmem. Bylo jen otázkou času, kdy se na scéně znovu vynoří téma hudby, s níž Jitka Válová žije v trvalé posluchačské symbióze. Nejprve vznikaly černobílé abstraktní rytmické struktury, které jako by rezonovaly s obvyklou představou černobílého notového záznamu. Ten, jak víme, může mít i velmi expresivní charakter.
Nejnovější lité kresby vznikají jako barevné kompozice na barevném podkladě. Kresby vznikají spontánně, jsou výsledkem okamžiku. Nedají se opravovat. Autorka říká, že jak poslouchá, tak kreslí (rozlévá barvu). Kresba je výsledkem několikaminutového procesu. Je to vlastně záznam psychofyzické akce jakoby spojené s dávným archetypálním rituálem, vyjadřujícím vydělení prostoru z obklopujícího univerza prostřednictvím pohybů lidského těla. Tak tomu ostatně bylo i u Jacksona Pollocka a jeho akční malby, kde lze hledat příbuzné základy tvorby.
Litá kresba Jitky Válové má však zjemnělejší a intimnější podobu. Jde o tanec – gesta ruky nad limitovanou plochou papíru a jejich záznam, který zrcadlí sofistikovanou strukturu tzv. klasické hudby, tedy uměleckého projevu vyspělé evropské civilizace. Obráží se v ní metody hudební skladby: variování, rytmus, opakování, melodická linka, střídání orchestru a sól. Výstava podává živý obraz o jedné z důležitých etap tvorby velké osobnosti českého výtvarného umění.