Tiskové zprávy

Tisková zpráva k výstavě Otto Placht / Brány vnímání

18. 2. 2014 - GMU

Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem si Vás dovoluje pozvat na novou výstavu

Otto Placht / Brány vnímání
27. 2. – 30. 3. 2014

Ve čtvrtek 27. února v 17 hodin otevřeme slavnostní vernisáží výstavu
Otto Placht / Brány vnímání z volného cyklu Jiné světy. Úvodní slovo pronese autorka výstavy Vanda Skálová, výstavu zahájí ředitelka Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem Alena Potůčková. V hudebním programu bude na sluneční buben improvizovat Kateřina Hořáková.

Vernisáž se koná v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Očkova 5.

Výstava bude pro veřejnost otevřena od 28. února do 30. března 2014, denně od 10.00–12.00, 13.00–17.00 s výjimkou pondělí.

Výstava představí výběr ze soudobé tvorby Otto Plachta přibližující jak skutečné krajiny peruánské Amazonie, tak končiny, nacházející se za „branami vnímání“ v krajině malířovy osvobozené imaginace.

 „Člověk, jenž se vrací zpět branou ve zdi, už nikdy nebude člověkem, který vyšel ven. Bude moudřejší, ale méně sebejistý, šťastnější, ale ne uspokojený, pokorný v uznání své nevědomosti, ale přesto lépe vybaven pochopením vztahů, jež jsou mezi slovy a věcmi, pochopením toho, jak se po věky věků racionální rozum marně snaží o uchopení tajemství bytí.“

Aldous Huxley, Brány vnímání

Malíř džungle. Malíř amazonského pralesa, malíř ayahuasky – označení působící jako ochranná známka je šité na míru českému výtvarníku Otto Plachtovi. Nosí ho jako neoddělitelný přídomek již přes patnáct let. Otto Placht je však mnohem víc. Jeho osobnost lze jen stěží vystihnout jedním slovním obratem nebo vtěsnat do přihrádky některého z uměleckých -ismů. Je ryzím individualistou kráčejícím umanutě za svou představou už od dob studií. Jeho životní příběh je možné chápat z mnoha pohledů. Jedním z nejfrekventovanějších je ten, který oživuje evropský romantický kulturní a společenský mýtus – příběh o umělci prchajícím ze světa civilizace, pohodlného života a dostatku do náruče panenské přírody, do nejistoty spjaté neoddělitelně s překvapením, dobrodružstvím a poznáním – ať v rovině osobní reflexe, či v širších souvislostech setkání s cizím prostředím a kulturou.

Placht se na počátku devadesátých let v Americe setkal s výtvarným dílem peruánského šamana Pabla Amaringa, seznámil se s ním a krátce poté vyučoval figurální malbu na jeho výtvarné škole Usko-Ayar v peruánské Pucallpě. Zásadní přelomovou zkušeností byla účast na rituálu ayahuasky – jednoho z „pokrmů bohů“, který byl – a je – podobně jako halucinogenní houby nebo peyotl v jiných oblastech Ameriky – po staletí spjat s duchovní praxí kmenů amazonských pralesů. Odvar z liány Banisteriopsis caapi s přídavky dalších rostlin, který místní šamani – vegetalistas – používají na věštění, léčení i čarování, byl jedním z magnetů, jež malíře do Pucallpy přivedly. Amazonie si ho získala, vrací se tam stále, dokonce tam založil rodinu a více než dva roky žil mezi indiány kmene Shipibo-Konibo. Jeho hledání, setkávání a identifikace s amazonskými mýty a spiritualitou se vědomě drží stranou hodnotících kategorií. Poznal život v indiánské komunitě z bezprostřední blízkosti a oceňuje schopnost indiánů žít přítomným okamžikem, neplánovat, radovat se, souznít s prostředím a čerpat z vědomí a tradic předávaných po staletí z generace na generaci. Sám využívá tyto znalosti ve své tvorbě – studoval Shipibo ornament – autentický výtvarný projev indiánů, učil se od nich připravovat barvy z rostlin, plodů a kůry stromů a v námětové oblasti do jeho obrazů vstupuje místní mytologie. Zároveň se intenzivně zabývá strukturou ekosystému amazonského pralesa, seznamuje se systematicky s etnobotanickými znalostmi amazonských šamanů a, bohužel, je též svědkem pokračující devastace džungle. Tento jedinečný ekosystém – „ztracený ráj“, který zapůsobil jako katalyzátor na jeho představivost a do něhož se pravidelně vrací nabrat energii – se ztrácí před jeho očima.

Výstava Brány vnímání představí Plachtovu tvorbu z posledních několika let. Názvem odkazuje k inspirativní próze anglického spisovatele Aldouse Huxleyho, který v krátkém eseji z roku 1954 zaznamenává svůj osobní prožitek s mezkalinem a věnuje se bez předsudků zkušenosti s psychedeliky i jejich vlivu na možnosti rozšiřování lidského vědomí. Současně v obecnější rovině poukazuje na umělecká hledání inspirovaná mezními zážitky, mysticismem a experimenty s psychotropními látkami. Placht se hlásí k tradici „vidoucích“. Jako mnozí před ním hledá způsob, jak se osvobodit od myšlenkové kontroly, setkat se tváří v tvář s podvědomím a nahlédnout do jiných světů; jak dokázat opakovaně projít trhlinou z naší skutečnosti na druhou stranu, vrátit se a vydat o tom svědectví. Tuto polohu jeho tvorby představí právě díla z cyklu Brány vnímání, v nichž se potkávají ayahuaskové vize s prostředím džungle a mýtus s amazonskou skutečností.

Matka džungle – madre selva – a její nezdolná životodárná energie Plachta nepřestává fascinovat a působí na jeho představivost jako katalyzátor. Jeho obrazy zachycují odlehlá zákoutí pralesa, v barokně zaplněných kompozicích z rostlinných těl a květů se setkáme i s podobou plantas maestras – rostlin-učitelek, které indiánští šamani využívají k léčení a k magickým praktikám.

Dalším oblíbeným tématem Otto Plachta je voda, s níž je život obyvatel Amazonie neoddělitelně spjatý. Vodní hladina jezera Yarina se mu stává projekční plochou, horizontem i zrcadlem. Připomene i víc než desetiletí starý nerealizovaný sen – projekt voru Amazeon - místa setkávání lidí z celého světa - který se  měl  stát branou do ekosystému pralesa a všech jeho rovin, včetně spirituální.

Vedle vizí a krajin vnitřních i vedle krajin skutečných a obrazů džungle, vznikají v roce 2012 rozměrné mytické scenérie. Zachycují atmosférické pohledy na širokou zátoku Yariny, kde má Otto Placht svůj ateliér a odkud může pozorovat důvěrně známý výsek okolí ve světelných proměnách od svítání do soumraku. Do rámce skutečné krajiny vstupují osoby a děje každodenního i nevšedního světa, postavy rybářů se potkávají s bytostmi z mýtů. Ze střetnutí a průniku těchto světů vznikla i zatím poslední díla cyklu Ceremonie nakreslená barevnými textilními konturami a pastelem na černá plátna. Detailní propracovaná kresba zaplňuje plochu téměř beze zbytku a evokuje dojem výšivky.

Protějšek Plachtovým často rozměrným pracím přibližujícím události posledních let v jeho krajinách, vnitřních i vnějších, tvoří nahlédnutí do cestovních deníků a skicáků, které provázejí celou jeho tvorbu. Drobné pérovky, příležitostné záznamy i akvarelové studie krajin svědčí v bezprostřední a autentické podobě o jeho kreslířských, jakož i malířských schopnostech.

Ačkoli většina jeho prací odkazuje k mimoevropskému prostředí, Placht nezapře středoevropské kořeny i dědictví evropské kultury a historie umění, kterou dobře poznal při studiu i na cestách. Jeho dílo má univerzální tematické konstanty vracející se ve všech fázích jeho tvorby (polarita makro- a mikrokosmu, interpretace mýtů a legend) i témata přímo spjatá s osobní zkušeností a závislá na ní (džungle, svět vizí ayahuasky, madona). Taví dohromady inspirace a materiál mnohdy zdánlivě neslučitelný a výsostně osobní. Výlučnost jeho obrazového světa i fakt, že žije rozkročen mezi dvěma vzdálenými kontinenty a zcela odlišnými kulturami – tak trochu všude a nikde domovem – ho na domácí výtvarné scéně staví stranou aktuálních trendů, do pozice solitéra.

Je obtížné v Plachtově případě oddělit život a dílo – primárně totiž neřeší formální výboje, techniku nebo jazyk díla, ale důležitější je pro něj námět a obsah, respektive obsahy bezprostředně spjaté s jeho zážitky. Stejně jako v jeho malbě, kde důležitá role připadá procesu a výsledek do poslední chvíle podléhá proměnám, i v životě je pro něj důležitý pohyb – hlavně neustrnout, nezastavit se. Je stále na cestě a je možné, že právě cesta je pro něj cílem. I proto stojí za to vstoupit prostřednictvím obrazů do jeho světa, vydat se s ním na „stezku srdce“ a naslouchat příběhům, které nad skutečnost staví logiku fantastického, nečekaného a magického.

K výstavě Otto Placht / Brány vnímání, která je součástí volného cyklu Jiné světy, vydala Východočeská galerie v Pardubicích katalog s barevnými reprodukcemi a texty Vandy Skálové.

Autor výstavy a textů: Mgr. Vanda Skálová

Výstava vznikla ve spolupráci s Východočeskou galerií v Pardubicích.

Doprovodné programy na www.galerieroudnice.cz