Tiskové zprávy

Pocta Miloši Saxlovi

29. 11. 2011 - GMU

Ve čtvrtek 1. prosince od 17 hodin proběhne v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem vzpomínkové setkání a beseda s kolegy, přáteli a „žáky“ Miloše Saxla, jenž stál v čele roudnické galerie od konce padesátých let do roku 1981 a jehož považujeme za jejího „druhého zakladatele“. Účast přislíbili mj. prof. Jan Royt, PhDr. Jaromír Zemina, ing. arch. Pavel Mošťák, PhDr. Lenka Bydžovská a řada dalších hostů. Úvodní slovo pronese PhDr. Miroslava Hlaváčková, Saxlova spolupracovnice a nástupkyně a zároveň autorka výstavy Pocta Miloši Saxlovi. Ke klavíru usedne Zora Křičková, dlouholetá příznivkyně galerie, jež účinkovala na řadě koncertů a vernisáží v roudnické galerii již v éře Miloše Saxla. Setkání se koná u příležitosti výstavy Pocta Miloši Saxlovi z volného cyklu Genius loci. Vzpomínkové setkání a beseda s kolegy, přáteli a „žáky“ Miloše Saxla proběhne v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Očkova 5. Výstava bude otevřena ve foyer galerie od 29. listopadu 2011 do 22. ledna 2012. Denně 10.00–12.00, 13.00–17.00 s výjimkou pondělí.

Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem si Vás dovoluje informovat o výstavě

Pocta Miloši Saxlovi

Výstava je věnována připomínce životního díla historika umění Miloše Saxla (1921–1992), jenž stál v čele roudnické galerie v důležitém a nelehkém období od konce padesátých let až do roku 1981. Životním dílem rozumíme jeho práci pro Galerii moderního umění. Saxlova stopa byla natolik výrazná, že jej můžeme vnímat – po jasnozřivém činu sběratele a mecenáše Augusta Švagrovského, jenž galerii v roce 1910 založil – jako jejího „druhého zakladatele“.

Začátky působení Miloše Saxla v Roudnici nad Labem nebyly jednoduché. V jeho roudnické misi hrála klíčovou roli výzva architekta Pavla Mošťáka a následná spolupráce s ním. Ing. arch. Mošťák se coby erudovaný pracovník ústeckého Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody rovněž výrazně zapsal do dějin města a galerie.

K nejtěžším cílům patřilo přesvědčit zřizovatele o tom, že galerie musí být nejen zachována, ale že je nutné v díle započatém v roce 1910 usilovně pokračovat. Nový ředitel musel zmapovat terén a určit úkoly galerijní práce podle jejich naléhavosti s tím, že některé budou krátkodobé, jiné naopak vyžadující úsilí mnoha let. Protože během předchozích desítiletí chyběla galerii systematická péče, rozhodl se Saxl pro přednostní vypracování soupisu a zpracování stávajícího vzácného obrazového fondu, jehož jádro pochází z daru mecenáše Augusta Švagrovského; katalogy z roku 1913 a 1929 byly nedostatečné.

Jedním z předních úkolů bylo vytipování budovy, která by se v budoucnu stala výstavní síní. Architekt Mošťák se zasloužil o získání prostor bývalé lobkowiczké jízdárny, která byla již téměř nevyužitá a opuštěná, a jejich kvalitní modernistickou rekonstrukci, kterou navrhoval v ideové spolupráci se Saxlem. Po necelých pěti letech, již v červnu 1965, byla galerie otevřena a zpřístupněna veřejnosti.

Saxl dokázal obohatit sbírky galerie o množství významných děl moderního a soudobého umění – za téměř třiadvacet let jeho působení se sbírky galerie rozrostly o zhruba 1400 děl (pro srovnání, dnes celkový počet činí přes 3300 děl). Navrhoval kvalitní program krátkodobých výstav; některé z těchto výstav, vzdorující bezčasí normalizace, se staly přímo legendárními. V roce 1970 uspořádal v prostorách galerie společně s Václavem Boštíkem a Jaromírem Zeminou 1. mezinárodní malířské symposium v Československu. Záměr pokračovat v něm coby pravidelném bienále už nemohl realizovat z politických důvodů.

Nový výstavní prostor nabízel i škálu dalších možností: v galerii se začaly konat komentované prohlídky, přednášky, často určené středoškolským studentům, koncerty, literárně hudební pořady či divadelní představení. Rozšiřoval se specializovaný knižní fond, zahrnující celou řadu uměleckých oborů; galerijní knihovna byla otevřena veřejnosti.

V dlouhém období let 1965, resp. 1969 až 1980 galerie dokonce vydávala vlastní časopis, Kulturní měsíčník. Spolupráce s odborníky dalších, i přírodovědných oborů, z něj dělala zajímavé víceoborové periodikum. Právě v něm Miloš Saxl publikoval na pokračování své kvalitní a zároveň čtenářsky přístupné umělecko- a kulturně-historické studie.

Saxl měl velké předpoklady také pro práci s mladými zájemci o výtvarné umění, jimž se intenzivně věnoval. Připravoval pro ně přednášky o dějinách výtvarného umění s důrazem na moderní světové a české umění a s využitím krátkodobých výstav, které se v galerii konaly. Témata těchto nekonvenčních seminářů však zahrnovala i jiné oblasti než jen výtvarné umění. Mnozí z „žáků“ Miloše Saxla si nakonec jako své životní povolání zvolili umělecký obor a někteří z nich se rozhodli výhradně pro dějiny umění.
Když Miloš Saxl odešel v květnu roku 1981 do důchodu, mohl se za vykonanou prací ohlédnout se zadostiučiněním, protože to nesporně bylo dobré dílo.
Komorní výstava si klade za cíl zmapovat celou šíři Saxlovy éry v dějinách Galerie moderního umění. Prostřednictvím kreseb bude připomenuta i jeho vlastní výtvarná činnost, jíž se věnoval v několika životních etapách.          

Výstavu podpořilo Ministerstvo kultury.
Mediálním partnerem je Vltava Český rozhlas 3.

Autorka výstavy: Miroslava Hlaváčková
Koncepce výstavy: Miroslava Hlaváčková, Alena Potůčková a Andrea Turjanicová
Kurátorka výstavy za GMU v Roudnici nad Labem: Andrea Turjanicová

K výstavě Pocta Miloši Saxlovi, která je součástí volného cyklu Genius loci, vydává galerie sborník s hlavním textem PhDr. Miroslavy Hlaváčkové, doprovázeným vzácnými fotografiemi z galerijního archivu. Ozdobou a zároveň zdrojem s velkou vypovídací hodnotou je tucet vzpomínkových textů z pera pamětníků v čele s prof. Janem Roytem, PhDr. Jaromírem Zeminou či ing. arch. Pavlem Mošťákem. Texty vznikly v posledních měsících na základě výzvy galerie.

Úvod: Alena Potůčková
Hlavní text: Miroslava Hlaváčková
Vzpomínkové texty: Eva Brodská, Jan Brodský, Jiří Brodský, Jiří Fejt, Jiří Holeňa, Ladislav Materna, Pavel Mošťák, Jan Royt, Bedřich Saxl, Zbyšek Sion, Dana Ševčíková-Jandová, Jaromír Zemina
Soupis výstav konaných v roudnické galerii v éře ředitele Miloše Saxla (1958–1981): Jaroslava Michalcová
Redakce: Andrea Turjanicová
Grafická úprava a sazba katalogu: Markéta Pavlíčková
Fotografie: archiv GMU v Roudnici nad Labem; soukromý archiv a sbírka pana Jana Zavadila
Fotografie architektonických detailů barokní jízdárny: Magdalena Deverová (2011)
Vydala: GMU v Roudnici nad Labem 2011

Druhým publikačním počinem je CD sborník uměleckohistorických textů Miloše Saxla z dlouhého období let 1965–1980. Texty byly publikovány v Roudnickém kulturním měsíčníku, vydávaném roudnickou galerií, a nikdy nevyšly souborně. Jde o zhruba 400 stran textu, věnovaného urbanistickému a architektonickému vývoji Roudnice nad Labem, dále kulturněhistorické studii o  Podřipském regionu v období středověku a především 19. století („Malířské tradice v Roudnici nad Labem“), a konečně úvaze o tehdy nově budované stálé expozici roudnické galerie v širším kontextu dějin českého moderního umění.

Text: Miloš Saxl (texty z let 1965–1980); v letech 1974 a 1975 spoluautorství Miroslava Hlaváčková
Příprava a přepis textu pro CD sborník: Jaroslava Michalcová, Tereza Michalcová; korektury Marie Lutková
Grafická úprava a sazba CD sborníku: Markéta Pavlíčková
Fotografie: repro z Kulturního měsíčníku, vydávaného v letech 1965–1980 roudnickou galerií
Vydala: GMU v Roudnici nad Labem 2011