Tiskové zprávy

Tisková zpráva k výstavě Architekt JAN SOKOL

19. 1. 2015 - GMU

Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem pořádá v termínu 29. 1. – 15. 3. 2015 výstavu z cyklu Architektura

Architekt JAN SOKOL

Architektonické dílo roudnického rodáka a významného českého architekta a pedagoga Jana Sokola (24. 5. 1904 v Roudnici nad Labem – 27. září 1987 v Praze), od jehož narození uplynulo již 110 let, patří k pozoruhodným hodnotám dějin české moderní kultury, i když zůstalo z velké části nerealizováno a leží mimo hlavní proud české architektury. Není sice obsáhlé z hlediska kvantity, ale i to málo, co bylo autorovi dovoleno postavit, především však jeho plány a návrhy, prozrazují všestrannou osobnost, která inspiruje i dnes. Architekt si udržel po celý život nadhled i přes nepřízeň doby, nejdříve nacistické diktatury a potom i poúnorového režimu. Většina Sokolových prací zůstala bohužel především pro jeho křesťanské přesvědčení ve fázi studií a soutěžních projektů na papíře.

Jan Sokol odmítal módní dobovou koncepci architektury jako vědy a čistě technického procesu a usiloval vždy o umělecký a tvůrčí charakter svých projektů. Funkce, které měla podle něj architektura naplňovat, nejsou jen hmotné a utilitární, ale také ideální a duchovní. Byl přesvědčen, že nový moderní sloh může vzniknout jen prostřednictvím návratů ke kořenům a jejich obohacením o nové duchovní hodnoty.  Významnou součástí architektovy tvorby byla především celá řada návrhů kostelů a sakrálních prostor. Viděl v nich ideální objekty pro další vývoj moderní architektury. Prezentace jeho tvorby v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem je zaměřena především na tyto projekty.  Ze sbírky architektury  Národní galerie v Praze, kde je uložena architektova pozůstalost, byly zapůjčeny originální plány návrhů sakrálních staveb pro Prahu, například kostela pro Staré Strašnice, (1932 – 1935), kostela Panny Marie Na Pankráci (1942–1948), nového břevnovského  kláštera (1939) nebo návrh Památníku a kostela Tomáše Bati v Baťově – Otrokovicích (1941) a kostela pro Luhačovice (1967). Přesto, že nebyly realizovány, představují jedny z nejvýznamnějších příkladů nadčasové sakrální architektury u nás i v zahraničí.

Jan Sokol se narodil v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky v Roudnici nad Labem, kde byl jeho dědeček Josef Černý ředitelem gymnázia. Na krátké období, které zde prožil, vzpomínal velmi intenzivně a s láskou. Do rodného města se vrátil v roce 1957 ve svých návrzích na úpravu zámeckého parku, které jsou rovněž významnou součástí roudnické výstavy spolu s rodinnými foty, vzpomínkami na Roudnici, publikacemi Jana Sokola a studiemi o jeho díle. Vystudoval v Praze Vysoké učení technické (1923–1928, profesor Antonín Engel), získal stipendium v Paříži v École des Beaux-Artes, pracoval v ateliéru Le Corbusiera a seznámil se s architektem Augustem Perretem. Ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Josefa Gočára. Od roku 1939 působil na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v pohnuté době protektorátu převzal funkci rektora (1940–1945). V roce 1951 musel pro své náboženské přesvědčení a pevné názory školu opustit. Po odchodu se věnoval úpravám církevních prostor a liturgických předmětů a také památkovým rekonstrukcím, především ve spolupráci se sochařem Josefem Wagnerem (úpravy baziliky sv. Jiří,  Strahovského kláštera, památkové rezervace Cheb, úpravy Starého královského paláce a katedrály sv. Víta v Praze a další). Realizoval řadu pomníků a památníků. Podle Sokolova projektu z roku 1966 byl postaven výstavní pavilon pro barokní fresku Václava Vavřince Reinera v Duchcově (1966–1982), vyznačující se velkým respektem ke kontextu díla.

Vedle ideových témat se architekt zabýval i otázkami minimálního bytu a navrhl typ domku 53 m2. Realizovány byly jeho dvě vilové stavby v Praze. Účastnil se řady urbanistických soutěží, především s architektem Emanuelem Hruškou (Česká Třebová, Strakonice, Záhřeb, Tábor, Stará Boleslav, Český Krumlov, Trhové Sviny, Domažlice, Soběslav). Ve všech oblastech tvůrčí i pedagogické činnosti vytvořil osobité dílo a patří mezi naše nejvýznamnější architekty.

Vernisáž výstavy se koná 29. ledna 2015 v 17.00 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Očkova 5. Úvodní slovo pronese autorka výstavy Ladislava Horňáková. V hudebním programu zahraje Jan Bartoš (klavír) skladby Johanna Sebastiana Bacha a Leoše Janáčka. Pro veřejnost bude otevřena od 30. 1. do 15. 3. 2015, denně od 10.00–12.00, 13.00–17.00 s výjimkou pondělí.

Autorka výstavy: Mgr. Ladislava Horňáková, kurátorka sbírky architektury v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně

Kurátor za GMU v Roudnici nad Labem: PhDr. Alena Potůčková

Exponáty na výstavu zapůjčily: Národní galerie v Praze a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Výstavu podpořilo Ministerstvo kultury ČR.

Výstavu doprovází katalog s textem Ladislavy Horňákové, životopisnými údaji, soupisem architektova díla a černobílými a barevnými reprodukcemi. Vydavatelem je GMU v Roudnici nad Labem.