VýstavyVirtuální výstava: Franck Alasseur / Půl vteřinyz cyklu: Virtuální výstavy 16. června - 1. září 2014 Franck Alasseur (* 29. 7. 1976 v Lyonu) získal v roce 2003 diplom na vysoké škole krásných umění v Nancy (Diplom National Supérieur des Beaux Arts ). Tam se také seznámil se svou budoucí ženou Marianou, absolventkou ateliéru malby na pražské AVU, která přijela do Nancy na studijní pobyt. Odešel pak za ní do Čech. Oba umělci se usadili ve vsi Mnetěš pod Řípem nedaleko Roudnice nad Labem, kde žijí spolu se dvěma dětmi, synem Theem a dcerou Ninou. Franck Alasseur se v průběhu studia zabýval malbou, ve své profesi se nakonec přiklonil k médiu fotografie. Malířský fundament je však v jeho tvorbě na první pohled patrný. Virtuální výstava představuje 24 + 18 fotografií, které vznikly v tomto roce. Název výstavy Půl vteřiny vysvětluje jediné společné pravidlo – délku expozice. Vše ostatní je otevřené, proměnlivé. Doba expozice umožňuje zachytit na fotografii pohyb. Dimenze času tak vnáší do záznamu určující estetický prvek. Vytváří efekt sfumata, chvějivé barevné hmoty a světelné kresby. Zároveň vkládá do fotografie magický prvek tajemství. Jako bychom sledovali jakýsi mystický příběh zakletých bytostí, které se volně vynořují v závratném prostoru a zase z něj mizí. Krajina získává kosmický rozměr. Expresivní jazyk dramatizuje vyostřenou situaci. Skutečnost uniká... A co o své tvorbě říká Franck Alasseur? O fotografii Nezáleží na prostředí, v kterém fotka vzniká, ale na atmosféře. Může to být městská i venkovská krajina, s lidmi i bez lidí. Výsledek se vůbec nedá dopředu vykalkulovat. Používám černý filtr, přes objektiv vůbec nic nevidím, nevím, co přesně fotím a ani nemohu ostřit, jsem vlastně úplně slepý, je to jakou s camerou obscurou bez stativu. Ve fotografii mě kromě barvy a pohybu zajímá samozřejmě světlo, bez toho fotografie ani není fotografií. Je to také pocitová záležitost. V žádném případě nejsem konceptuální umělec. Zajímají mě emoce, neboť cit otevírá dveře do nebe. Je to důležitější než sofistikovaná myšlenka.“ O záznamu pohybu O vztahu k malbě Třeba se ještě k malování vrátím, teď je to složité, máme s Marianou dvě malé děti, a tak je málo času. Vždycky jsem měl rád Juana Miróa, Tapiese, Francka Stellu, Pierra Soulage, Daniela Burena, expresionisty, malba mě pořád inspiruje víc než fotografie.“ O fotografování lidí O filosofické dimenzi fotografické metody |
© 2012 Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
![]() Webdesign saKra, realizace Michal Ševčík |