Výstavy

Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu

z cyklu: Spolky skupiny sdružení

3. prosince 2015 - 31. ledna 2016

Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu se významně dotkla roudnického regionu akcí Výstup severní stěnou Řípu (30.4–3.5.1970). Zúčastnili se jí mimo jiné oba ředitelé Křižovnické školy, Karel Nepraš a Jan Steklík. Během akce došlo k návrhu na překřtění všech Čechů na Řípu.

Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu byla volným uměleckým sdružením příbuzných  duchů, kteří se rádi scházeli v hospodě. Výstava v roudnické galerii pojedná o uměleckých a kreativních aktivitách údobí tzv. renesance Křižovnické školy v době rané normalizace. Hospoda U zlatého soudku v Ostrovní ulici v Praze se stala pravidelným cílem setkání umělců pera, dláta, štětce i slova po společné výstavě Karla Nepraše a Otakara Slavíka v roce 1970 v nedaleké Špálově galerii, vedené Jindřichem Chalupeckým. K podstatným předpokladům pro dosažení členství v Křižovnické škole patřily vyspělá rétorika a atleticko-múzické nadání. Vedle ředitelů Steklíka a Nepraše se u Soudku, později i v jiných hospodách setkávali výtvarní umělci Rudolf Němec, Eugen Brikcius, Olaf Hanel, Zbyšek Sion, Naděžda Plíšková a Otakar Slavík, literát Andrej Stankovič, překladatel Paul Wilson, poeta Petr Lampl, konkrétní básníci Jindřich Procházka a Vladimír Burda, výtvarný kritik časopisu Výtvarná práce. Do tohoto časopisu přispívali historici umění Věra Jirousová a její manžel, významný člen Křižovnické školy Ivan Jirous. Častými hosty byla kurátorka Špálovy galerie Jana Cibulková, malíř Aleš Lamr, fotografka Křižovnické školy Helena Wilsonová, překladatel Jaroslav Kořán a další. Kolem roku 1974, kdy byla KŠ již přesunuta do hospody U Svitáků, se připojil malíř Jan Šafránek. Počátkem sedmdesátých let vzniklo vedle vlastní umělecké činnosti jednotlivých členů mnoho společných aktivit, her, happeningů, akcí a vlasteneckých výletů, často doprovázených křižovnickými hudebními tělesy. Zcela neortodoxní vyjadřovací polohy, oscilující od fetišizovaných minimalistických rekvizit a lyrických záznamů z hospod po dnes již klasickou, často vrcholnou tvorbu jednotlivých členů, představují neobyčejnou mnohotvárnost uměleckého výrazu. Stav „bezdůvodného veselí“ kreativního a přes všechny očividné vzájemnosti zcela individualistického společenství pomáhal při hledání vnitřní svobody v době stále se utužujícího represivního politického systému.

Poslechněte si rozhovor Karla Oujezdského s autorkou výstavy s Duňou Slavíkovou, který začíná v 28. minutě a 30. vteřině v pořadu Mozaika.

V elektronické verzi časopisu Revue Art, si můžete na straně 36 přečíst článek Duňi Slavíkové, autorky výstavy Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu v GMU v Roudnici nad Labem.

Přečtěte si rozhovor s autorkou výstavy Duňou Slavíkovou v časopisu Revolver Revue. Připravili Viktor Karlík a Terezie Pokorná.

Přečtěte si článek o výstavě KŠ v internetovém magazínu ČESKÁ POZICE, jehož autorem je Radan Wagner a článek Zbyňka Petráčka Ať žije čistý humor bez vtipu, který vyšel 8. 1. 2016 v Lidových novinách.

Přečtěte si článek Veroniky Tuckerové Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu a její dějiny, který vyšel v časopise Revolver Revue a elektronicky v Bubínku Revolveru. Jak uvidíte, spíš než recenze je to zamyšlení nad psaním dějin KŠ.

Autor:	Duňa Slavíková
Kurátor:	Alena Potůčková GMU: potuckova@galerieroudnice.cz, tel.: 416 837 301
Pořadatel:	Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Doprovodný program:	Prodloužení výstav Derniéra výstavy Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu
Tisková zpráva:	Tisková zpráva k výstavě Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu
Pozvánka:	ke stažení
Galerijní animace k výstavě:	zobrazit