Antonio Porta

/1631 Manno u Lugana, Itálie – 3. 8. 1702 Bayreuth, Německo/

Antonio Porta pocházel z městečka Manno v severní Itálii, kde získal i odborné školení. Protože v té době byl v Itálii nadbytek architektů, hledal uplatnění jinde a odešel do Rakouska, kde byl ve službách hraběte Werdenberga, který společně s Kašparem Kaplířem ze Sulevic a Eusebiem z Lobkowicz zasedal v císařské válečné radě. První Portovou stavbou na českém území byla realizace Kaplířova zámku v Milešově, a potom se již usadil na téměř třicet let v Roudnici, odkud v posledních letech svého působení vedl i další stavby pro jiné šlechtice. V době, kdy zeslábl Eusebiův vliv na císařském dvoře ve Vídni, skončily možnosti expanze a velkorysého stavebního podnikání. Proto se již neuskutečnily zamýšlené akce jako byla stavba mostu v Roudnici, zámku v Sedlčanech a velká přestavba hradu Vysoký Chlumec.
Porta byl prvním stavitelem, který do severních Čech přinesl tvarosloví raného baroka. Již v případě roudnického zámku, pro který vypracoval plán spojovacího vstupního křídla se projevil jako architekt směřující k vrcholnému baroku. Uzavřenou čtyřkřídlou dispozici určil jeho předchůdce, ale jižní křídlo je již chápáno jako „cour d´ honneur“, to znamená otevřený prostor, přestože vstupní část půdorys uzavírá.
Kromě dostavby zámku byla významnou Portovou akcí v Roudnici novostavba pivovaru, která byla situována pod zámkem k řece, jízdárna a špýchar. Přestože se jednalo o užitkové a společenské budovy, jsou z architektonického hlediska pojaty jako náročné stavby a dosud určují základní barokní charakter historické části města. Svůj vlastní dům, který stál v jižní části velkého náměstí, pojal Porta účelově a velmi jednoduše, s výjimkou profilovaného pískovcového vstupního portálu s centrálním znakem, který má zřejmě symbolický význam - v emblému je umístěno probodnuté srdce se třemi ratolestmi.
Mezi prvními úkoly Antonia Porty bylo zhotovení veduty města Roudnice. Tato veduta zůstala zachována v lobkowiczském stavebním archivu. Nejednalo se o postižení města tak, jak vypadalo v době jeho příchodu /1668/, ukazovala město již po dostavbách a přestavbách, které byly Eusebiem plánovány. Proto je na ní zachycen zámek v podobě, v jaké se dnes nachází, včetně zřejmě nerealizovaného spojovacího křídla ke kapucínskému kostelu. Jsou zde zakresleny lobkowiczské zahrady sahající až za východní městskou bránu a sala terrena. Na této studii se dosud počítalo s tím, že zůstane zástavba přiléhající k západní straně zámku – ta byla při dostavbě zámku zbourána. V té době již neexistoval most přes řeku, a protože jej Eusebius zamýšlel obnovit, je na vedutě zachycen. Nejvýstavnější domy jsou již znázorněny jako reprezentativní stavby, přestože po třicetileté válce byla řada z nich vypálena a zničena.