UMĚNÍ 17. a 18. století

K výjimečným artefaktům patří tři obrazy Jana Jiřího Heinsche (1647-1712) z konce 17. století: Sv. Václav přisluhující u stolu chudým, Sv. Mikuláš uděluje almužny (oba 1685) a Sv. otec Řehoř (kolem 1690). Jak uvádí Miroslava Hlaváčková, autorka publikace Galerie Roudnice 1986, kterou vydala GMU v Roudnici nad Labem v roce 1986: Tato rozměrná plátna „jsou orientovaná k severoitalské malbě 16. století,  zřejmě prostřednictvím Heinschova obdivu ke K. Škrétovi. Jejich iluzionisticko-dekorativní styl se opírá o pevnou kresbu a smyslový realismus. Barokní monumentalitu a smysl pro dramatický patos spojují s narativností, dodávající vzrušeným scenériím slavnostní klid. V kompozici je možné sledovat příbuznost s dílem Benátčana P. Veronese, nikoliv však v barevnosti. Zvláště ve scénách se sv. Václavem a sv. Mikulášem (pocházejících původně z malostranského profesního domu) nanášel J. J. Heinsch na bolusový podklad tlumené valéry studených barev. Heinsch jako přední reprezentant raného baroka vyznával klasicizující, ale plně plastickou linii a vytvořil terén pro umělce vrcholného baroka.“ Podle Miroslavy Hlaváčkové jeho „ obrazy dokazují autorovu schopnost zachytit věrnou podobu osob. Ohlašují nový umělecký styl, postrádají vypjatou barokní dramatičnost, jsou spíše statické.“

Před zahájením výstavy August Švagrovský a jeho sbírka v roce 2000 se přikročilo k restaurování několika obrazů z období 17. až 19. století (provedl ho akademický malíř Jiří Brodský), na jehož základě, jak opět napsala Miroslava Hlaváčková ve stejnojmenné monografii z roku 2008, po odkrytí nepůvodních přemaleb byly odhaleny nové poznatky: cenný obraz Útěk ze Sodomy představuje pouze výřez z většího obrazového celku zobrazujícího zřejmě úplně jiný námět a jeho autorem byl patrně mistr italské provenience přelomu 16. a 17. století. Dalším zajímavým objevem je zjištění, že obraz neznámého italského umělce z první poloviny 18. století označovaný dříve jako Madona ve skutečnosti zachycuje Máří Magdalenu. Došlo rovněž k odkrytí Heinschovy signatury u výše zmíněných děl. Obrazy Panna Maria a Anděl (v roce 2003 restaurované Jiřím Brodským) z přelomu 17. a 18. století od neznámého českého autora zřejmě původně tvořily obraz jediný, jehož námět představoval Zvěstování Panně Marii. Z barokní temnosvitné malby vystupují zářící obličeje a ruce pokorné Panny Marie a gestikulujícího anděla. Další díla (náležející do 18. století) této sbírky, např. Zvěstování Panně Marii od neznámého středoevropského autora se scénou rámovanou osmiúhelníkem a portréty čtyř světců v rozích, Představení v chrámu s bohatou figurální scénou a perspektivně ubíhající, členitou architekturou neznámého, snad italského mistra, Madona s Ježíškem neznámého českého malíře, kde je děťátko oproti něžné Panně Marii podáno až naturalistickým způsobem, Vzkříšení Lazara neznámého středoevropského tvůrce poutající jistou výrazovou dramatičností, zdůrazněním světelného kontrastu v kombinaci se šerosvitem a působivou barevností nebo Krajina, dílo neznámého, nejspíše holandského autora, s pastevcem a kravami v popředí a podvečerně zarudlou oblohou, dosud nebyla detailnímu zkoumání podrobena, a tak zatím není možné upřesnit jejich bližší určení.

Tomáš Herna

UMĚNÍ 19. století

UMĚNÍ REGIONÁLNÍCH MALÍŘŮ